Problematika chovu
Problém  spočívá v tom, že křečci patří vůbec k nejplodnějším savcům na zemi. Samička přivádí na svět po velmi krátké březosti v průměru 6-10 , ale i 15 mláďat. Navíc délka cyklu říje je u samičky asi 1 týden, takže prakticky může přecházet z jednoho období březosti do druhého.
Délka březosti je u křečka syrského (= křeček zlatý) 15-16 dnů, u křečíka džungarského 19-22 dnů, křečíka roborovského 21 dní, křečíka campbellova 18 dnů.
Mláďata potřebují péči jen během prvních 28 dnů a schopna rozmnožování jsou již ve stáří asi 3 měsíců. To vše velmi urychluje jejich celkovou rozmnožovací schopnost.
Ve volné přírodě to má samozřejmě své opodstatnění, protože křeček má velmi mnoho nepřátel. Jedině tak může jako živočišný druh bezpečně přežít.
Kdo si tedy chce pořídit křeččí pár a věnovat se odchovu mláďat, měl by budoucím potomkům nejdříve zajistit nové majitele. Zkušenost je totiž taková, že sebevědomí chovatelé často zůstanou s početnými mláďaty sami a pak jsou nuceni si pořídit další klece, neboť křečci jsou den ode dne vzájemně nesnášenlivější, a navíc se mezi sebou začínají znovu pářit. Kromě toho, každý si chce pořídit křečka mladého. Čím je tedy křeček starší, tím je odběr komplikovanější. 4 týdny uběhnou rychle a jejich fyzický vývoj je k nezadržení. V odběru mladých křečků se nelze spoléhat na obchody se zvířaty. Většina má své stálé velko-dodavatele a o mláďata ze soukromých chovů nemají ve většině případů zájem. Proto než se rozhodnete samičku nakrýt poptejte se známých, dejte inzeráty. Zajistěte si alespoň 10  odpovědných zájemců o malého křečka. Pokud jich tolik neseženete, raději samičku nekryjte.

Krytí
Sameček a samička se vzájemně tolerují jen v době páření. Pravidelnými pokusy (nejlépe večer), při kterých vkládáte samičku do klece samečka (nikdy ne opačně), poznáte, zda již nadešel ten správný čas. V případě že samička není v říji ji musíte ihned od samce oddělit. Pokud je samička v říji, zůstane v přítomnosti samečka nehnutě stát se zvednutým ocáskem. V takovém případě je možné ponechat samičku u samečka přes noc.K přenášení v každém případě použijte kožené rukavice, protože peroucí se křečci nedělají rozdíl mezi „sokem“ a prstem chovatele.
Klec by měla mít minimální velikost plochy 60 krát 30 cm, výšku 30 cm a dodatečné místo pro ještě jeden domeček na spaní. Křeččí párek totiž chce v době páření spát odděleně, později se tato plocha navíc bude jistě hodit pro mláďata.
Rada: chov křečíků je mnohem jednodušší. Tato zvířátka se snášejí mnohem lépe a páreček spolu může žít pohromadě i natrvalo. Pozor však, aby jste mezi sebou nekřížili sourozence. A velký pozor na křížení křečíka džungarského a křečíka campbellova – tyto dva druhy se mezi sebou mohou křížit,ale je to velmi nevhodné a nežádoucí.

Páření
Jakmile už samička samce neodhání a nesnaží se ho kousnout, začíná milostná předehra.
Sameček začne samičku strkat čumáčkem do slabin a olizuje ji od hlavy až po ocásek. Při tom očichá a prozkoumá hlavně genitálie a břišní stranu těla. Samička mezitím stále odbíhá, jako by chtěla předehru co nejvíce oddálit. Daleko se však nedostane a sameček ji většinou může snadno následovat. Konečně se sameček pokusí čenichem strčit do malého zadečku samičky tak, aby zůstala ztuhle stát s prohnutým hřbetem. Následuje poměrně krátký pohlavní akt, při kterém je samička stále ještě nehybná. Po koitu strnutí skončí a po celkové očistě se rituál opakuje až do té doby, dokud samička samce neodežene.
Rada: kdy páreček nechat ještě pohromadě a kdy už jej oddělit, záleží na tom, jak se vzájemně snášejí. Ale déle než jeden den láska u syrského křečka zpravidla nevydrží.
Tip: samičky jsou schopny se pářit jen 5. nebo 6. den cyklu. V ostatní dny jsou velmi agresivní a doslova samce „vykoušou“ pryč a chrání si tak své území.

Březost
Délka období březosti je u křečků extrémně krátká - viz výše. Již po jednom týdnu po oplodnění si můžete všimnout zvýšené spotřeby žrádla, zvětšování břišní dutiny a výrazné změny v chování samičky. Bez ustání si totiž připravuje zásoby a zpracovává materiál na přípravu hnízda - např. toaletní papír nebo papírové kapesníčky. Teď se teprve ukáže, jak je výhodné mít velký domeček s odklápěcí střechou. Pokud je totiž domek příliš malý, vrhne samička mláďata mimo něj, což může být u nervóznější matky velký problém.
Pokud chcete mít o hnízdě v domečku přehled, stačí pak jen stříšku odklopit, čímž můžete vše jednoduše zkontrolovat, aniž byste samičku s mláďaty příliš vyrušovali. Vy sami matce nijak zvlášť pomáhat nemusíte. Bohatě stačí, když budete dodržovat následující pokyny:

• zajistit klid a vyloučit v okolí klece hluk a otřesy, neměnit prostředí kolem klece
• dostatečně zásobit samičku materiálem na stavbu hnízda
• zvýšit přísun krmiva, rovněž pak dávky bílkovin a šťavnaté potravy
• poslední výměnu podestýlky udělat dva dny před porodem a hnízda se již od té doby nedotýkat (změna pachů!)

Porod
Mláďata se rodí obvykle bez jakýchkoli komplikací a porod nastává většinou v noci. Pokud byste se čirou náhodou o porodu dozvěděli, v žádném případě samičku nevyrušujte sledováním a rozhodně se nesnažte nijak pomáhat. Samičky totiž v takové chvíli reagují na jakýkoli podnět velmi přecitlivěle. Mohou hnízdo ze strachu opustit a již narozená mláďata přesunou v lícních torbách na druhou stranu klece a tam je buď nechat ležet, nebo dokonce sežrat.
Samotný porod trvá asi půl hodiny. Porodní bolesti jsou téměř neznatelné a mláďata přicházejí na svět jedno po druhém ve velmi krátkém intervalu. Matka prokousne svými řezáky plodový obal a sežere jej. Následně začne požírat pupeční šňůru a pak mládě dosucha olíže. A za chvilku se mláďata již poprvé přisají ke strukům.

Kontrola hnízda
V prvních dnech po porodu matka hnízdo jen zřídka opouští, neboť ještě holá mláďata potřebují teplo a musí být kojena. Proto během prvních dnů neustále leží pod matkou, přisáta k jejím strukům. Pokud se z domečku v kleci pravidelně ozývají tiché libé zvuky, mělo by s mláďaty být vše v pořádku.
Rada: přesto je třeba občas hnízdo zkontrolovat. Vždy vyčkejte, až samička domeček opustí, nebo ji vylákejte nějakým pamlskem. V žádném případě hnízdo neprohlížejte v přítomnosti samičky. Je to pro ni velmi stresující.
Může se také stát, že ochranné pudy jsou u samičky natolik silné, že jakmile z hnízda uslyší rušivé zvuky, okamžitě se do něj vrátí. Proto hnízdo zkontrolujte co nejrychleji a stříšku ihned znovu zavřete.
Pokud jsou mláďata v hnízdě schována tak, že je nemůžete vidět, odhrňte je nějakým stéblem z vnější podestýlky. Hlavně do něj nikdy nesahejte rukama. Pro samičku to je totiž jednoznačně cizí pach, který vnímá rušivě.
Pokud v hnízdě objevíte mrtvé mládě, odstraňte jej pinzetou.
Na malé křečky můžete sahat až když koukají a sami vylézají z hnízda. I tak je třeba být velmi opatrní a před braním mláďat do ruky  je dobré promnout v dlani trochu materiálu z hnízda, aby získala stejnou „vůni“ jako mláďata.

Kanibalismus
Požírání mláďat vlastní matkou (případně dalšími společně chovanými zvířaty) se nazývá kanibalismem. Ve volné přírodě k tomu nejčastěji dochází tehdy, pokud na malé ploše musí žít pohromadě příliš mnoho jedinců. (Odborně se tento nedostatek prostoru nazývá „crowding“.)
V souvislosti s odchovem mláďat v kleci se kanibalismus někdy rovněž objevuje. Jeho existence může mít různá opodstatnění:

• Nedostatek klidu: pokud je samička v období narození mláďat nervózní a bojácná, především vlivem neustálého vyrušování a změny pachů v hnízdě, může ji stres dohnat až k požírání narozených mláďat.
• Chybějící brzdný mechanismus: když matka zbavuje mláďata pupeční šňůry, obvykle ji sežere až těsně k vyústění u jejich tělíčka. Má totiž v sobě vrozenou zábranu, která ji zabrzdí až teprve u tělíčka mláděte. Za normálních okolností mládě při přerušování pupeční šňůry protestuje a piští, což u matky právě onen brzdný mechanismus bezpečně spouští. Je-li mládě mrtvé nebo jen oslabené a neozývá se, matka někdy jednoduše žere dál.
• Nedostatek bílkovin: mladým samičkám nebo samičkám, které jsou příliš brzy po porodu znovu březí, výrazně chybí dostatek bílkovin. Tento nedostatek bílkovin mohou někdy řešit právě požíráním vlastních mláďat.
• Rušení v období laktace: pokud má samička vlivem dlouhotrvajícího stresu málo mléka, může to rovněž vést ke kanibalismu.
• Nedostatek prostoru: je-li v kleci příliš mnoho jedinců, přestanou křečci dočasně vylučovat svůj typický pach. Následkem toho mohou mláďata zůstat bez pachové stopy, čímž je samička nepozná a sežere je.
• Příliš mnoho mláďat : samička není schopná uživit velký počet mláďat, proto jejich počet zmenší
• Nemoc : samička může zabít a sežrat nemocná nebo slabá mláďata

Odchov mláďat
Samičky křečka jsou velmi svědomitými matkami a věnují mláďatům maximální péči. A jako typičtí v hnízdech odchovávaní savci jsou mláďata na matce naprosto závislá. Proto s nimi matka první dny po porodu zůstává, až na malá přerušení, neustále. Kromě zahřívání a poskytování mateřského mléka, má na starosti i hygienu. Olizuje jim všechny tělní otvory a požírá jejich trus a moč. Intenzivním olizováním bříška rovněž podporuje činnost jejich trávící soustavy. Navíc dává pozor, aby se žádné mládě příliš nevzdálilo z hnízda. Jakmile si něčeho takového všimne, okamžitě mládě popadne za uvolněnou kůži na šíji a vrátí jej pěkně zpět do hnízda. Stejný chvat používá, pokud se musí na chvíli z hnízda vzdálit, ale mládě se odmítá od struku oddělit.
Jinak probíhá vývoj mláďat mimo matčino tělo zhruba stejně rychle, jako když byla matka březí.

Odstav mláďat
Ve stáří 4 týdnů jsou mláďata již samostatná. Někdy je lépe počkat s odstavem až na 5. týden, podle velikosti vrhu. Čím více mláďat ve vrhu je, tím pomalejší je jejich vývoj. Právě v období, kdy jsou nejroztomilejší a kdy se nemůžete vynadívat na jejich zábavné bojůvky, se s nimi musíte rozloučit. Zavolejte tedy zájemcům, že jsou mláďata připravena k odebrání.
Pokud se vám odběr protáhne, je třeba mláďata od matky oddělit a rozdělit je podle pohlaví.

Tělesný vývoj mláděte: